Mezi palmami část 1

5. října 2011 v 20:15 | Monika.K |  Všechny mé příběhy

Mezi palmami


Jelikož žijeme jen jednou, máme právo plnit si i dražší a složitější sny. To Gábininým hlavním snem bylo, že až odmaturuje, podívá se společně s rodinou k moři. Její rodiče sice nevydělávali mnoho, ale za čtyři roky se jim našetřit podařilo. Byli velmi skromní, takže ubytování jim stačí jednoduché, ale to k moři se plánují podívat velmi daleko. Gabča plánuje odletět na jeden karibský ostrov, kde pláže mají nádherný bílý písek a vlny jej zdobí svým diamantovým třpytem a krásně čirou, křišťálově čistou, slanou vodou.
To hotel bude spíše jen taková dvoupatrová chatka pro čtyři různé rodiny. Obsahuje dvě toalety, z nichž jeden je dámský a druhý pánský. Dále jednu společnou kuchyni, kde za dveřmi vede skromná jídelna a odtud vede malá chodbička, v níž jsou točivé, dřevěné schody vedoucí k prostým pokojům, kde jsou jen postele s malou skříňkou. Sprchy jsou bohužel před vchodem do chatky. Taky že ubytování nestojí hodně. Pouze, když se to vezme v českých korunách tak stovka na osobu za noc. To Gábininé rodině velmi vyhovuje, tedy až na let, co je přijde tak přes sedmdesát tisíc pro ně čtyři a to maminku, tatínka, Gábinu a sestru Annu.
Odlet se uskuteční v pátek 26 září 2010.
Je čtvrtek večer. Gábina zoufale hledá všechny své krásné šaty, kraťasy v kterých ráda hraje volejbal a samozřejmě své milované červené plavky a fotoaparát značky Olympus.
Naposled si na papíře projede seznam věcí a jde s nedočkavostí z rána spát. To sestra Anna už má dávno vše sbaleno i s maminkou, jen tatínek stále váhá, co na sebe.
Jsou dvě hodiny ranní. Všichni konečně usnuli. Spali tak tvrdě, že je dokonce ani bouchání na zeď od opilého souseda nevzbudilo.
Nastalo pět hodin ráno. Všichni se nějak s námahou vyhrabali z postele a utíkali k autu. Tatínek naházel věci do kufru a nastartoval. Cesta do Prahy k letišti trvala zhruba dvě hodiny. Po unavující cestě si všichni s velkou radostí sedli do pohodlného křesla v letadle.
Letadlem Gábina cestovala poprvé, tak jí bylo při zvedání či přistávání nevolno, ale zvládala to skvěle. Samotný let byl jinak jemný jako v nějakém vylepšeném rychlíku. Všichni si v letadle báječně zdřímli. Gabča na chvíli pootevřela oči a v tu chvíli právě hlásili, že jsou na ostrově. Gabča se rychle odepla od pásu, vzbudila zbytek rodinky a vystoupila. Kufry si předali venku a poté zhruba 500 metrů šlapali k jejich chatce. U vchodu je přivítal majitel, který dokonce uměl i trochu česky a sdělil jim pár informací. Od celé chaty nebyly ani jedny klíče, prý se tam nekrade. Tak aspoň jedno plus.
Všichni se pěkně zabydleli, dali si věci do skříní a šli něco dobrého pojíst. Po dobrém jídle se šli všichni čtyři projít k pláži. Písek byl tak krásně jemný a bílý jako sůl. Malé vlnky hladily písek a snažily se dotknout jejich nohou. Voda byla světle modrá a čistá jako křišťál. Gabča pomalu zavřela oči a vychutnávala si ten svěží vzduch. Vítr ji hladil po tváři a zvedal všechny vlasy. Byl to pro ni pocit, který snad ještě nikdy nepocítila. Bylo jí jak v ráji. Věděla, že její životní sen se už splnil a že nepotřebuje v tu chvíli nic víc, že je maximálně spokojena.
Nemůže ani uvěřit, že na tom nádherném místě, které mohla vždy spatřit jen na obrazovkách, je všude kolem ní a ona je nyní jeho součástí. Pomalu pootvírá oči a připadá si, jako by se probudila ve snu. Což je nepopsatelný pocit. Pomalu se rozběhne k vlnám a s velkou radostí do nich skočí. Voda je tak vlažná a osvěžující, že vzhledem k těm 40ti stupňům je to jen velká úleva. Sestra Anička se jen s úsměvem na tváři podívá na spokojené rodiče a rozběhne se do moře za Gábinou. Ve vodě vydržely snad až do západu slunce.
Navečer se šli osprchovat od té soli, co jim zaschla ve vlasech a na celém těle.
Večer je táta s mámou vzali do jedné prestižní restaurace. Na večeři si dali ovocný salát a jako hlavní chod ryby s olivami a něco jako bramborovou kaší. Jelikož byli unaveni z toho denního cestování, tak po návratu do chaty usnuli tak sladce, že by je snad ani bouře nevzbudila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.