Zámek hrůzy, či štěstí?!

25. května 2011 v 19:21 | Monika.K |  Všechny mé příběhy
Zámek hrůzy či štěstí?!
Ve světě se vždy najde nějaká zvláštní vesnice, ale zároveň i temná? Taková se jen tak nenajde a právě o ní, vám něco povyprávím.
Byla jednou jedna malá vesnice, v níž nežili jen tak obyčejní a šťastní lidé. Turisté tam nejezdili, protože je na ní nic nezajímalo, ale to jen proto, že se nikoho nezeptali. V téhle vesnici totiž stál naproti kostela zámek, do něhož nikdo nechodil. Obyvatelé dělali, jakoby tam snad nikdy nebyl. Ve vesnici se totiž šířilo, že jeho majitel co zemřel, o sobě dává večer nějak vědět, ale jak? To už je raději nezajímá.
Do vesnice se přistěhovala knihovnice, kterou ten zámek jako jedinou zaujmul. Byla to optimistka. Věřila, že ve všem se skrývá něco dobrého, proto tedy požádala starostu, aby v něm mohla jednu noc přespat. Samozřejmě byla i hodně zvědavá.
Právě odbíjela sedmá hodina, a paní vcházela do zámku. Všude tolik prachu, obrazů, dlouhých chodeb, svícnů a jedno vysoké schodiště. Knihovnice vyšla ty schody, které ji zavedly do velké komnaty. Byla to knihovna, což ji velmi zajímalo.
Vzala si pár knih, zapálila v krbu, a četla si.
Byla to krásná díla. V jedné z nich dokonce něco stálo o tom zámku. Jak tak listovala plánkami zámku, objevila stranu, kde byl popis místností. Zjistila, že vedle knihovny je tajná místnost, které se říkalo ,,Taneční´´.Položila tedy knihu a šla dovnitř. Podívala se a místnost úplně jiná než na mapce.
Všude jen prach a igelit. ,,Tohle, že je ta slavná místnost? Zklamal jste mne pane barone ´´ řekla uraženě a šla zpět do knihovny. Blížila se půlnoc. Knihovnice už usíná vyčerpavostí a v tom se náhle ozve zvuk, jako když někdo uchopí kliku a chce otevřít dveře. Knihovnice se probere a řekne si, že jí nejspíš už ze všeho haraší, tak spí dál. O pět minut později se z taneční místnosti ozývá zajímavý zvuk. Knihovnice se opět vzbudí a začne nadávat. Řekne si, že už tam jde raději spát a alespoň bude mít vše pod kontrolou. Chce chytnout kliku, ale? Tu najednou uslyší hrát harfu. Hraje tak krásně a klidně, že knihovnici okamžitě uklidní. Ta poté otvírá dveře a vidí místnost úplně jinak, než byla předtím.
Žena hledá harfu, která hraje. Najednou uvidí pod jedním igelitem něco trčet, tak jej odkryje, a tam ta harfa. Jenže jakto, že už nehraje? A jakto, že hrála?
Nastalo ráno a knihovnice vychází ze zámku s harfou v ruce. Před zámkem stojí lidé a tleskají. ,,Vy jste živá´´ dodali.
Knihovnice jen zakroutí hlavou a řekne: ,,S dovolením jdu prodat harfu´´.
Uplynul týden a zjistilo se, že ta harfa má obrovskou cenu, tak z knihovnice se stane bohatá paní a navíc šťastná, protože jejím novým bydlištěm se stal právě ten zámek, který ji přivedl k bohatství.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.