Katedrála strachu

25. května 2011 v 19:01 | Monika.K |  Všechny mé příběhy
Katedrála strachu
Je to, jakoby jste se seshora dívali na jiný svět. Tak snadno se dokážeme přizpůsobit.
Nedaleko řeky, uprostřed lesa na kopci, stál památný hrad. Vedle hradu byla nejstarší zachovalá katedrála. Měla vysokou, černou věž, která lidem naháněla hrůzu.
To v pondělí byl státní svátek, a jedna malá rodinka se vydala na výlet, právě do tohoto lesa. Nedalo se dostat autem až na samotný vrch, proto bylo uprostřed parkoviště z kamení, od nějž vedla malá cestička, něco jako stezka, posypána jemným pískem. Matka s dvěma dcerami a malým synem, šli pěšky od parkoviště, až právě nahoru. Nevěděli, co je tam čeká, ale tak zvědavi byli. Za necelou hodinu stáli na místě. Před nimi byly dva velké kopce a prudký sráz k řece. Na kopcích stál starý hrad a vedle něj velká katedrála. Spíše naháněla hrůzu v tom šeru. Počasí totiž nepřálo. Mraky, jakoby mělo snad každou chvíli pršet, a byla tma. Za vstup se ani neplatilo, tak neváhali a šli se podívat dovnitř. Bylo to tam fantastické! Později litovali toho, že si nevzali fotoaparát. V katedrále stoupali po schodech, až byli ve věži u zvonů. Tam ležel kus zmuchlaného hadru. Odkryli jej a tam kostra nějakého muže. Nejspíš to byl kostelník. Na vyděšení jim to bohatě stačilo, proto utíkali po schodech až ven. Najednou tak povznášející pocit úlevy, jen se jedné z dívek zamotala hlava a spadla ke srázy. Matka ji chytla za ruce, jenže neudržela ji. Dívka bezmocně padala dolů. Je tam přeci řeka! Alespoň jediné, co ji může zachránit. Matka s dcerou a synkem nasedli do auta a rychle jeli k řece na pomoc. Nejmladší dítě a to syna matka nechala v autě, aby se nedej bože ještě něco stalo mu. Utíkali rychle k přibližnému místu, kam mohla dopadnout, ale co to má znamenat? U řeky nikdo není?! Dívka se totiž zachytila o kořen stromu a nějak se vydrápala nahoru.
Venku se strašně rozpršelo, proto si šla sednout do katedrály na schodky. Zoufalá matka s její dcerou nasedla zpět do auta a rozhodla se, že zkusí se dostat ještě jednou na ten kopec. Snad musí být ještě nějaká náděj, že je její dcera v pořádku. Zachvíli doklušou k místu. Katedrála tíhu větru a deště neunese a rozpadne se jim před očima. To, že je dívka uvnitř nevěděli. Ale i přesto se pokusili prodrat dovnitř. Dívka seděla s opřenou hlavou o zeď na schodech a velkým šokem se držela za srdce. Vyděšená matka s dcerou a synem ji vzali na záda a odnesli nějak k parkovišti do auta. Matka s hrozného dnu nemohla ani udržet volant v ruce, proto jí dcery pomohly. Po tom dnu se už nikdy v životě do lesa nevrátili. Byli rádi, že jsou všichni v pořádku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.