Jezero smrti

25. května 2011 v 18:40 | Monika.K |  Všechny mé příběhy
Jezero smrti

Jakoby to bylo včera večer, kdy padala rosa, a měsíc nám svítil na cestu. Bohužel jsou to už léta zpět. Vysoko v horách bylo jedno místo, kam každý rád chodil. Šlo se lesem po takové kamenné cestě , až se přišlo ke skalám, které tvořili kruh, a uprostřed nich bylo krásné , modré, čisté jezero.
Plavat se tam nesmělo, protože bylo chráněno, ale pár nadšenců přece jen neodolalo. Nikdo nevěděl, čím to bylo, ale jakmile člověk skočil do vody a začal plavat, vytvořil se uprostřed vír, který jej vždy stáhl ke dnu jezera. I ti, kteří je chtěli zachránit, zemřeli s nimi.
Po pár těchto neštěstích už tam nikdo nechodil, ale vždy se našel turista, který tomu nevěřil a skočil do jezera. Jezeru se začalo říkat,, Jezero smrti.´´
Ekologové a ochránci nemohli přijít na to, co se uvnitř děje, tak se rozhodli, nějak se tam dostat, protože lidé i naříkávali, že chtějí ty oběti kvůli pohřbům.
Nepovedlo se jim to, tak jejich hrobem bylo stále jezero. Lidé nic nechápali, proto se k jezeru už nepřibližovali.
Jednoho večera se však stalo něco záhadného. Myslivec šel kolem a nad jezerem viděl černé mraky, z nichž se vytvářelo tornádo. ,, Zajímavé" pomyslel si.
,, Jakto, že zrovna uprostřed?" řekl myslivec, a raději odešel. Dalšího rána, po děsivém snu, vyletěl myslivec z domu jako raketa na obec a řekl, že to všechno musejí být nějaká znamení.
Proto se rozhodl, že vezme hasiče a poruší zákon. Nechá vypustit to malé, chráněné jezero.
Řekne, že stejně nemá nevybranou a lidé chtějí pohřbít své mrtvé známé. Jezero se už nějak vypustí a myslivec utíká jako by měl bombu v kalhotách ke středu jezera.
Tam v hlíně leží desítky mrtvol v tom jednom a samém bodě, naházených na sobě jako mraveniště.
Myslivec je přesouvá a tu najednou se začne příšerně chlámat. Hasiči na něj pohlédnou a dodají : ,, Ten náš Tonda se snad zbláznil z toho všeho. Má záchvat smíchu, jak po několika pivech."
Možná se zbláznil, ale tu ho uvidí, jak ukazuje do bláta. V blátě leží velká, dřevěná truhla. Všichni přiběhnou k ní a k myslivci a otevřou ji. Uvnitř je zlato a spousta diamantů. Začnou se chlámat s myslivcem a řeknou: ,, Tak tohle že všechny přitahovalo?" Myslivec se opět začne chlámat a dodá: ,, Ani se jim nedivím".
Poté co přijdou s nadílkou za starostou, ten tleskne s rukama a poví, že kdyby to býval věděl dřív, není nikdo mrtev a navíc by měli poklad.
Myslivec byl povýšen a zbohatl za jeho inteligentní objevení a lidé ti mohli konečně v klidu pohřbít své známé. Jenže to není zcela všechno.
Později bylo jezero opět napuštěno. Myslivec, se z toho zbláznil, opil se, a s radostí skočil do jezera. Jeho poslední věta zněla:,, Děcka už tu nebude vír, protože poklad už máme cha cha". Jenže? V tom se před ním objevil zcela nový vír, ale nebyl na stejném místě, nýbrž na kraji jezera. Lidé bohužel nevěděli, co se mu stalo a kde zmizel, když se opil, ale také hlavně nevěděli, možná o dalším vzácném pokladě.
Přehnané to jezero viď Tondo?!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.