Divoký oceán

25. května 2011 v 18:57 | Monika.K |  Všechny mé příběhy
Divoký oceán
Každého z nás jistě okouzlí pohled na západ slunce nad mořem. Vypadá tak klidně a nevinně, že nás ani nenapadne, co vše se v takovém moři děje.
V Singapuru žil jeden skvělý námořník, se zdařilou posádkou. Táhlo mu na šedesát, proto se rozhodl, že si udělá velkou projížďku, kolem Tichého oceánu. Hned druhého dne s východem slunce odplul s jeho velkou lodí. Posádka měla radost, protože to bylo dlouho, co už nepodnikli takový výlet.
Plulo se jim jemně, jako po písku. Tenhle klid však netrval věčně. Jak tak pluli, tak se ocitli uprostřed nebezpečných mělčin. Kapitán vydal rozkazy, a námořnictvo se snažilo nějakým zázrakem je minout. Povedlo se. Od vyplutí uplynul týden a námořnictvo, jelikož nemělo co na práci, se hrozně nudilo. Kapitán si šel tedy sednout za nimi. Řekl :,,Takovou nudu jsem zde ještě nezažil. Vytáhněte karty, zahrajeme si Mariáše.´´Zezačátku to byla taková klasická hra , až pak to přece jen obživlo. Kapitán si nalil rumu, a už z něj jen vtipy lítaly. Posádka se chlámala jako nikdy. První minuty by jste z dálky uslyšeli jen řev, ale ty další i rány. Z vtipných historek se totiž stala tancovačka. Kapitán vytvořil kruh a tam každý dokola tančil, dokud nespadl na zem.
Loď plula nočním oceánem a kapitán s posádkou spal. Byl to klidný, bezvětrný večer. Nad ránem kapitána vzbudila strašlivá rána. Vylezl nahoru k zábradlí, a co nevidí. V dáli šedá přibližující se mračna, silný vítr přicházejíc od severu a mohutné vlny stáčející se k lodi.
Okamžitě probudil posádku a otočil loď. Nevěděl přesně co se děje, ale tušil pořádnou sprchu. Vlny zesilovaly. Kapitán strašně znervóznil, proto si zašel pro lahev rumu. Jako vždycky při každém průšvihu se střískal.
Najednou uslyší výkřik od jeho přítele :,,Kapitáne vidím vlnu, jako stěnu blížící se k nám! Co mám dělat? ´´ řekl vyděšeně.
Kapitán položil rum a říká: ,,A sakra. Je to nejspíš nějaká zatoulaná tsunami! Ta nás potopí i s lodí.´´ Věřil , že je možnost uniknout proto řekl, ať se připraví až bude vlna těsně před nimi, a ať hodí do vody člun. Loď se poté potopila.
Někteří to zázrakem přežili bez škrábnutí, ale kapitána najít nemohli.
Měli podezření, že zůstal na lodi. Tělo se nenašlo. Posádce vrtala myšlenka v hlavě. Buďto zemřel, a nebo si jej odneslo moře na nějaký pustý ostrov. Naděje, že ho ještě někdy uvidí, už bohužel nebyla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.